Daniel Rous toho má k filmům Miloše Formana hodně co říct, právě i proto, že lidé je milují v českém dabingu, ale ten je poslední dobou hodně na štíru a není to první dabér, s nímž jsme mluvili v delším časovém horizontu a který bez okolků tvrdí, že s českým dabingem to opravdu jde do kopru.
„Mám raději jeho filmy v originále, dabing dělám už jen okrajově, už nepatřím do dabingové party, Beru to jako pracovní disciplínu a sám raději sleduji filmy v originálním znění a nikdy jsem se nedíval ani na náš dabing,“ svěřil se nám Daniel Rous.
No dobře, odporujeme mu, ale Přátelé přece patří k jedním z nejvýše hodnocených nejlépe nadabovaných seriálů.
„To je pravda,“ říká Rous. „Fanklub je obrovský dodnes a je úžasné, jak na tom dorůstají další lidé. Přátelé jsou strašně povedený seriál a nás to tenkrát hrozně bavilo. Kvalita dabingu dnes už není taková, jaká bývala, dnes se to dělá vytáčecím způsobem, tedy pozvou vás jako jednoho aktéra do studia. Ale my jsme měli tehdy sounáležitost s ostatními herci, u Přátel jsme byli v kukani opravdu všichni celá parta a ještě jsme vymýšleli na místě různé hlášky,“ popisuje, jak tehdy vznikal hit obrazovek.
„Kvalita šla dolů, jenže co divák jak si na to zvykne?“ ptá se Rous sám sebe. „Například Olga Walló a jí podobní na to potřebovali čas, kdy si i to sami přeložili a upravili. Olga uměla pět, šest světových jazyků, ta nepotřebovala žádné editory, ta si vše dělala sama. Dnes jsou to samozvaní režiséři, takže já točím filmy, občas inscenace, seriály, ale dabing dělám už jen okrajově,“ dodává Rous a připomněl jméno Olga Walló, což je jméno z titulků známé filmovým fanouškům, kteří se zajímají i o to, kdo filmy tvoří, ne jen kdo v nich hraje.
A nyní k Miloši Formanovi.
„Jako prvního jsem viděl Černého Petra a pak Hoří, má panenko, všechno ostatní nemá smysl jmenovat, protože všechny filmy se dost povedly (...) a já bych si přál, aby česká kinematografie navázala na tyto génie, kteří v šedesátkách tvořili. Jeho československá a hollywoodská tvorba se nedá srovnávat, byla zkrátka vázaná prostředím,“ myslí si Rous.
A ani jeho nemohla nestihnout nejtěžší otázka ze všech.
„Kdybyste si měl vybrat a opravdu musíte si vybrat, Přelet, Amadeus, Hoří, má panenko, nebo Vlasy?“ pokládáme mu nekompromisní otázku a v Rousově tváři se objevuje pobavené zděšení.
„To je strašně těžké, to je opravdu velmi těžká otázka,“ baví se dabér. „Ragtime jste nejmenovala,“ připomíná Formanův opomenutý film, jenž nedopadl stejně jako Valmont nebo Taking off. „Ne, já nemůžu jmenovat jeden, nezlobte se, nemůžu. Tak dobře. Tak Přelet nad kukaččím hnízdem. Ne, tak Hoří, má panenko,“ smějeme se už oba.
Ne, nejlepší film Miloše Formana opravdu vybrat nelze.
Fotogalerie |
